Pohybová koordinace a zpracování vizuálních informací u studentu stredních skol s rizikem vývojové poruchy pohybové koordinace. Dvouletá studie.

Literaturnachweis - Detailanzeige

Trefferliste

Autor/inn/en	Psotta, Rudolf; Kraus, Jan
Titel	Pohybová koordinace a zpracování vizuálních informací u studentu stredních skol s rizikem vývojové poruchy pohybové koordinace. Dvouletá studie. Gefälligkeitsübersetzung: Bewegungskoordination und Verarbeitung visueller Informationen bei Gymnasiasten mit dem Risiko einer Entwicklungsstörung der Bewegungskoordination. Zweijährige Studie.
Quelle	In: Telesná kultura, 37 (2014) 2, S. 26-52 PDF als Volltext kostenfreie Datei Link als defekt meldenVerfügbarkeit
Sprache	tschechisch
Dokumenttyp	online; Zeitschriftenaufsatz
ISSN	1211-6521; 1803-3860; 1803-8360
Schlagwörter	Langzeituntersuchung; Entwicklungsstörung; Psychomotorische Entwicklung; Selektive Aufmerksamkeit; Körperliche Entwicklung; Gymnasium; Schüler; Lernerfolg; Sensorik; Reaktionsgeschwindigkeit; Bewegungssteuerung; Koordinationstraining; Koordinative Fähigkeit; Trainingslehre; Bewegungsstörung; Koordination; Leistung; Information; Informationsverarbeitung; Visuelle Information
Abstract	BACKGROUND: Developmental coordination disorder (DCD) in children is characterised by the execution being substantially below that expected given the individual's chronological age. This deficit can negatively affect the psychological and social development of the children and their academic achievements. A few studies provided the evidences on the persistence of impaired motor coordination up to the middle and older adolescence. Although DCD is the heterogeneous syndrome, it seems to be associated with problems in visual information processing. AIMS: The first aim of the study was to examine how a below-average motor coordination in the adolescents can be associated with visual information processing ability. Second aim was to reveal the short-term pathway of impaired motor coordination during adolescence and whether their persistence and reduction, respectively, could be associated with a level of visual information processing. METHODS: In the first phase of the study the below average motor coordination identified by the MABC-2 test (Henderson, Sugden, & Barnett, 2007) in the students of the high and vocational schools (n = 52) was analysed on its relation to the ability of visual information processing. This ability was assessed by the simple and choice reaction tests (FiTRO Reaction Check device). In the 2nd phase of the study the students with moderate and significant motor difficulties (n = 34) were reassessed two years after the initial testing to examine the changes in motor coordination and its potential association with a level of visual information processing. RESULTS: The below-average motor coordination correlated with the several measures of choice reaction with a determination of R2 9-15%, while a level of selective attention and physical growth of the adolescents were not the significant factors of motor skills. Of 34 adolescents 18 students demonstrated the reduction of motor difficulties in two years, and the persistence of the risk of DCD was revealed in 16 adolescents. In the adolescent men and women with the reduction of motor difficulties over time the clinically significant (effect size) and/or statistically significant differences and the changes in some measures of visual information processing were found in comparison to the adolescents with the persistence of motor difficulties. CONCLUSIONS: This study is the first one which tried to reveal possible motor coordination development in the adolescents at risk of DCD in a short term developmental interval. The impaired motor coordination can progress to a normal level till during the adolescence stage. It seems that persistence of motor coordination deficit can be linked to less efficient motor response selection rather than the deficit in the sensory registration of stimuli. Verf.-Referat. VÝCHODISKA: Vývojovou poruchu pohybové koordinace u detí (DCD) charakterizuje podstatne nizsí úroven pohybových dovedností, nez by se ocekávala vzhledem k veku. Tento deficit muze prináset negativní dopady na psychosociální vývoj dítete a úspesnost ve skolním vzdelávání. Jen nekolik studií poskytuje dukazy o pretrvávání obtízí v motorické koordinaci az do strední a pozdní adolescence. Ackoli se DCD povazuje za heterogenní syndrom, zdá se, ze tento deficit je nejcasteji spojen s problémy ve zpracování vizuálních informací. CÍL: Prvním cílem studie bylo prozkoumat, jak muze být podprumerná úroven motorické koordinace u adolescentu spojena s funkcí pro zpracování vizuálních informací. Druhým cílem bylo zjistit mozné vývojové zmeny zhorsené pohybové koordinace a prozkoumat, zda její perzistence nebo naopak její zmírnení behem adolescentního období muze být spojeno s úrovní zpracování vizuálních informací jedincu. METODIKA: V první fázi studie byl u studentu stredních skol a ucilist s podprumernou úrovní motorické koordinace (n = 52) identifikovanou testem MABC-2 (Henderson, Sugden, & Barnett, 2007) analyzován vztah této koordinace se schopností zpracovat vizuální informace. Tato schopnost byla hodnocena testy jednoduché a výberové reakce na vizuální podnety (zarízení FiTRO Reaction Check). Soucasne byl pouzit test pozornosti d2. V druhé fázi studie byli studenti s mírnými az významnými motorickými obtízemi (n = 34) opakovane testováni dva roky po vstupním testování pro hodnocení zmen motorické koordinace a moznou souvislost techto zmen s úrovní schopnosti zpracovat vizuální informace. VÝSLEDKY: Podprumerná úroven pohybové koordinace korelovala s nekterými ukazateli výberové reakce s determinací R2 9-15 %, zatímco úroven selektivní pozornosti a telesný rust adolescentu se neprokázaly jako významné faktory motorických dovedností. U 18 jedincu ze 34 byla za dva roky zjistena redukce motorických obtízí, u zbývajících jedincu jejich perzistence. U adolescentních muzu a zen s redukcí motorických obtízí byly zjisteny klinicky významné (velikost efektu) a/nebo statisticky významné rozdíly a casové zmeny nekterých ukazatelu kapacity pro zpracování vizuálních informací ve srovnání s jedinci s perzistencí motorických obtízí. ZÁVER: Tato studie je první, která se pokusila popsat mozný vývoj motorické koordinace u adolescentu s rizikem DCD v kratsím vývojovém období. V prubehu adolescence muze docházet ke zmírnení deficitu v motorické koordinaci. Zdá se, ze pretrvání tohoto deficitu u adolescentu se muze spojovat s méne úcinným výberem motorické odpovedi spíse nez s deficitem v senzorické registraci podnetu. Verf.-Referat.
Erfasst von	Bundesinstitut für Sportwissenschaft, Bonn
Update	2015/4